Co je komunitní plánování a proč právě tato metoda?

Je to metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného života, posiluje principy zastupitelské demokracie. Je založena na dialogu, vyjednávání, zapojování všech, kterých se daná problematika dotýká. Zapojení veřejnosti je důležité pro zprůhlednění celého procesu a výsledků.

Charakteristickým znakem metody je důraz kladený na:

• zapojení všech, kterých se zpracovaná oblast týká;
• dialog a vyjednávání;
• dosažení výsledků, které jsou přijaty a podporovány většinou účastníků.

Co je to komunitní plánování sociálních služeb?

• Metoda, kterou lze na úrovni obcí nebo krajů plánovat sociální služby tak, aby odpovídaly místním specifikům i potřebám jednotlivých občanů.
• Otevřený proces zjišťování potřeb a zdrojů a hledání nejlepších řešení v oblasti sociální.

Co je cílem komunitního plánování sociálních služeb?

• Posilovat sociální soudružnost komunity.
• Podporovat sociální začleňování a předcházet sociálnímu vyloučení jednotlivců a skupin.

Jaký má komunitní plánování pro obec přínos?

• Zapojuje všechny účastníky systému sociálních služeb do přípravy a uskutečňování plánu sociálních služeb a zvyšuje tak podíl občanů na rozhodovacím procesu u způsobu jejich zajišťování, legitimizuje rozhodování řídících a zastupitelských orgánů a zvyšuje míru zapojení občanů do dění obce.
• Podporuje dialog a spolupráci mezi obyvateli, zvyšuje pocit příslušnosti ke komunitě a umožňuje objevovat nové lidské i materiální zdroje.
• Umožňuje obcím sdružovat stávající zdroje, zvyšuje efektivitu jejich využití.
• Zvyšuje dostupnost a kvalitu sociálních služeb a rozšiřuje jejich nabídku, zajišťuje, aby sociální služby odpovídaly zjištěným místním potřebám, reagovaly na lokální odlišnosti.
• Zvyšuje efektivitu investovaných finančních prostředků, protože je vynakládá jen na takové služby, které jsou potřebné.

Co je výsledkem komunitního plánování?

• Systém sociálních služeb na místní úrovni, který odpovídá zjištěným místním potřebám, reaguje na lokální odlišnosti a zajišťuje, že finanční prostředky na služby vynakládané jsou efektivně využívány.
• Zlepšení kvality života v obci.

Jaké jsou hlavní principy komunitního plánování?

• Partnerství mezi všemi účastníky – potřeby a cíle všech účastníků mají stejnou váhu, názoru všech stran musí být dopřáno stejného prostoru.
• Zapojení místního společenství – hledat srozumitelné metody a formy oslovení a zapojení tak, aby nabídka ke spolupráci byla srozumitelná, nikdo nesmí být vyloučen a diskriminován.
• Hledání nových lidských a finančních zdrojů – nelze zapomínat na spolupráci s podnikateli, na význam práce dobrovolníků, domácích pečovatelů včetně sousedské výpomoci.
• Práce s informacemi – je nezbytné zajistit rovný přístup k informacím uvnitř řídící struktury a zajistit předávání informací veřejnosti.
• Průběh komunitního plánování je stejně důležitý jako jeho výsledky – nezpracovává ho skupina expertů, ale znamená to vyhledávání, zapojování a diskusi všech občanů, což umožňuje, aby navržený systém sociálních služeb plně odpovídal místním podmínkám a zdrojům.
• Zohlednění již vytvořené a osvědčené spolupráce – dobře fungující spolupráce může být inspirací pro ostatní účastníky komunitního plánování, prohloubení spolupráce mezi všemi účastníky přináší kvalitnější nabídku sociálních služeb.
• Kompromis přání a možností – výsledkem komunitního plánování je vždy kompromisní řešení mezi tím, co chceme, a tím, co máme k dispozici. Možnosti v tomto případě nejsou pouze materiální, finanční a lidské zdroje, ale také dohoda vymezující, kdo a jak se bude na dosažení stanovených cílů komunitního plánování podílet.

Kdo se účastní přípravy komunitního plánu?

Zadavatel:

Zadavatel je ten, kdo je zodpovědný za zajištění sociálních služeb, které odpovídají místním potřebám ,v našem případě se jedná o obec nebo kraj. Zastupitelé jako volení reprezentanti veřejnosti vytvářející podpůrné politické klima pro realizaci komunitního plánu. Je velmi důležité, aby obec usnesením zastupitelstva deklarovala své odhodlání rozvíjet sociální služby, které se tak stanou:

• projevem politické vůle v obci;
• potvrzením legitimity komunitního plánování;
• zárukou pro zapojení dalších účastníků.

Obec zejména:

• vytváří příležitosti pro dlouhodobé zapojování a spolupráci občanů;
• podporuje spoluúčast občanů na rozhodovacím procesu o sociálních službách;
• zveřejňuje od prvopočátku srozumitelnou a dostupnou formou všechny podstatné informace o procesu i výsledcích komunitního plánování;
• respektuje při svém rozhodování o sociálních službách cíle a priority stanovené v komunitním plánování;
• stanoví jasná pravidla financování sociálních služeb, které odpovídají prioritám komunitního plánování.

Poskytovatel:

Poskytovatel sociálních služeb může být:

• fyzická osoba;
• nestátní nezisková organizace;
• organizace zřízená obcí;
• organizace zřízená krajem;
• organizace zřízená státem.

Všichni poskytovatelé mají při komunitním plánování rovné postavení, jejich cíle a záměry mají stejnou váhu.

Uživatel:

Uživatel sociálních služeb je občan v nepříznivé sociální situaci, kterému jsou sociální služby určeny. Cíle a záměry mají při komunitním plánování stejnou váhu jako cíle a záměry zadavatelů a poskytovatelů. Vyhledávání, oslovování a zapojování uživatelů do práce na komunitním plánování je nenahraditelná možnost, jak zjistit potřeby v sociálních službách, jak získat informace o kvalitě poskytovaných služeb, jak objevit existující mezery v jejich nabídce a jak objevit nové zdroje pro uspokojování potřeb.

Uživatelé a poskytovatelé zapojením do komunitního plánování získají:

• možnost podílet se na vytváření celkového systému sociálních služeb;
• příležitost prosazovat vlastní zájmy a cíle
• příležitost k navázání nové spolupráce
• informace o aktivitách, potřebách a trendech v oblasti sociálních služeb.